Základní škola a Mateřská škola Větřní, Školní 232, 382 11 Větřní
ŠKOLNÍ ŘÁD
Článek 1
Obecná ustanovení
1.1. Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici – školní řád. Směrnice je součástí organizačního řádu školy.
Článek 2
Práva žáků
2.1. Žáci mají právo:
- na vzdělání a školské služby podle školského zákona,
- na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
- volit (popř. být volen) do školní žákovské rady, která projednává s pedagogickými
pracovníky a vedením školy připomínky, návrhy a přání žáků,
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání,
přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni
vývoje,
- má právo na spravedlivé posouzení svého chování v kolektivu (právo se hájit, vysvětlit,
konfrontovat v případě řešení nějakého problému),
- na ochranu před jakoukoli formou diskriminace,
- na svobodu slušného a kultivovaného projevu, svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
- na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v
záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.
Článek 3
Práva zákonných zástupců žáka
3.1. Zákonní zástupci žáka mají právo:
- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
- vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí,
- na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání jejich dětí,
- mohou volit a být voleni do školské rady.
Článek 4
Povinnosti žáků
4.1. Žáci jsou povinni:
- řádně docházet do školy a vzdělávat se,
- dodržovat školní řád, vnitřní řády, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti,
s nimiž byli seznámeni,
- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a školských zařízení vydané v souladu
s právními předpisy a školním řádem,
- chovat se slušně k dospělým a k ostatním žákům školy a školského zařízení, chovat se tak,
aby neohrozili zdraví svoje, ani jiných osob.
Článek 5
Povinnosti zákonných zástupců
5.1. Zákonní zástupci žáků jsou povinni:
- přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce.
- zajistit, aby žák docházel řádně a včas do školy,
- na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se
vzdělávání nebo chování žáka,
- informovat školu o změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotních obtížích svého dítěte
nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
- onemocní-li žák infekční chorobou, nebo se taková choroba vyskytne u osob, s nimiž žák
bydlí, oznámí zákonný zástupce tuto skutečnost škole. V takovém případě může žák
navštěvovat školu pouze se souhlasem lékaře.
- Pokud se žák nemůže ze zdravotních důvodů zúčastnit výuky tělesné výchovy nebo jiné
činnosti ve škole (například v období rekonvalescence po nemoci), sdělí zákonný zástupce
tuto skutečnost vyučujícímu písemně nebo prostřednictvím školního informačního systému.
V odůvodněných případech může vyučující vyžadovat vyjádření a doporučení k úlevám od
ošetřujícího lékaře žáka.
- informovat školu první den nepřítomnosti (prostřednictvím systému Bakalář, telefonicky, osobně, mailem) o důvodech a předpokládané délce nepřítomnosti a nejpozději do 3 kalendářních dnů od návratu do školy žáka doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování (prostřednictvím systému Bakalář, příp. na omluvném listě),
- v odůvodněných případech (zejm. neomluvených hodin či vysoké absence) dokládat
nepřítomnost lékařským potvrzením. Tato skutečnost bude projednána s třídním učitelem a
bude o ní učiněn zápis.
- neprodleně informovat třídního učitele o změně adresy bydliště a telefonického kontaktu.
- V zájmu svého dítěte pravidelně jednou týdně navštěvovat školní informační systém, která
je základním prostředkem k získávání informací o průběhu a výsledcích vzdělávání.
Zákonný zástupce obdrží na počátku docházky svého dítěte originální uživatelské jméno a
heslo, díky němuž jsou zpřístupněny určené informace
- oznamovat ukončení vzdělávání ve škole a odevzdat zapůjčené učebnice/pomůcky
Článek 6
Práva a povinnosti zaměstnanců
práva pedagogických pracovníků a zaměstnanců školy
6.1. Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo
a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na
ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů
nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s
pedagogickým pracovníkem ve škole; totéž platí ve vztahu ke všem zaměstnancům školy
b) aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními
předpisy,
c) na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli
vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-
psychologické činnosti,
d) volit a být voleni do školské rady,
e) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.
Povinnosti pedagogických pracovníků
6.2. Pedagogický pracovník je povinen
a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového
chování ve školách a školských zařízeních,
d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním
prostředí a podporovat jeho rozvoj,
e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním
stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského
zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka
informace spojené s výchovou a vzděláváním.
Článek 7
Zásady chování žáků
7.1. Žáci
- chodí do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni,
- po vstupu do školy se v šatně přezují, udržují prostory školy v čistotě a pořádku,
- dodržují ve škole zásady kulturního chování,
- se slušně chovají ke spolužákům, všem zaměstnancům a návštěvám školy,
- si připraví před příchodem vyučujícího do třídy vše, co potřebují na vyučování a setrvají na
svých místech, které mu určil třídní učitel nebo učitel příslušného předmětu, nenarušuje
průběh vyučovací hodiny a aktivně se na něm podílí,
- sdělí nepřítomnost učitele, který se nedostaví na výuku, v ředitelně nebo u zástupce ředitele,
- mají během vyučovací hodiny mobil vypnutý, uložený v tašce; nemanipulují s ním.
V případě ztráty za něj škola neručí.
- se o přestávce řídí pokyny pracovníka, který vykonává pedagogický dohled,
- tráví přestávky volně, nesmí chodit do školní jídelny a nesmí chodit do horní budovy školy. - neházejí si s žádnými předměty, nehlučí,
- přecházejí do odborných učeben a na tělesnou výchovu několik minut před začátkem
vyučovací hodiny, zamykají kmenovou učebnu, řídí se řády odborných učeben,
- žáci I. stupně jsou na hodinu tělesné výchovy odváděni vyučujícím, žáci II. stupně
odcházejí samostatně do šatny u tělocvičny. Do tělocvičny vstupují žáci v obuvi, která
neznečistí podlahu tělocvičny. Do tělocvičen je vstup žákům povolen pouze s vyučujícím.
7.2. Žáci vstupují do kanceláří, kabinetů a sboroven školy pouze na vyzvání zaměstnance
školy.
7.3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky,
šperky, větší obnos peněz, mobilní telefony atd. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.
7.4. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, skutečnost ihned nahlásí vyučujícímu, pedagogickému dohledu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy.
Článek 8
Docházka do školy, omlouvání a uvolňování žáků
8.1. Zabezpečení plnění povinné školní docházky žáka je zákonnou povinností jeho zákonného zástupce.
8.2. Žák je povinen zúčastnit se vyučování podle rozvrhu hodin, a pokud je mu poskytována pedagogické intervence nebo se přihlásí na pravidelné doučování, taktéž.
8.3. Uvolnění žáka z jednoho vyučovacího dne je v pravomoci třídního učitele. O uvolnění na více dnů požádají písemně zákonní zástupci žáka ředitele školy. V případě, že žák (žákyně) nepůjde na odpolední vyučování (návštěva lékaře a jiné důvody), předloží v průběhu dopoledního vyučování třídnímu učiteli (učitelce) nebo vyučujícímu daného předmětu vyplněnou žádost o uvolnění žáka v průběhu vyučování.
8.4. Před ukončením vyučování žáci neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících.
8.5. Nepřítomnost ve škole může být omluvena pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů. O uvolnění z rodinných důvodů žádají předem; je na posouzení třídního učitele, zda tyto důvody vyhodnotí jako vážné a nepřítomnost omluví.
8.6. Zákonný zástupce omlouvá nepřítomnost prostřednictvím informačního systému školy, případně písemnou omluvenkou.
8.7. Při časté opakované absenci, bude škola požadovat potvrzení od lékaře. Pokud je docházka do školy nadále neuspokojivá, postupuje třídní učitel a vedení školy podle zákona č.359/1999 Sb. Zákon o sociálněprávní ochraně dětí, a je oprávněn upozornit komisi sociálně – právní ochrany dítěte MÚ Český Krumlov.
8.8. Nepřítomnost v povinně volitelných předmětech omlouvá třídní učitel dle výše uvedených pravidel. Vyučující těchto předmětů zapíší nepřítomnost i do třídní knihy.
8.9. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka prostřednictvím školního informačního systému nebo písemně. Pokud budou hodiny vyhodnoceny jako neomluvené, bude žákovi uděleno kázeňské opatření, případně bude v chování hodnocen nižším stupněm – situace se bude posuzovat individuálně dle okolností vzniku neomluvené absence. Při opakovaných neomluvených hodinách či jejich vyšším počtu bude informován orgán sociálněprávní ochrany dětí a mládeže.
8.10. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Žádost o uvolnění je na webových stránkách školy.
8.11. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
8.12. pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli i vyučujícímu další hodiny. Řádně odůvodněná žádost o uvolnění z vyučování musí být podána předem a to prostřednictvím školního informačního systému nebo písemně nebo si zákonní zástupci žáka vyzvedávají přímo ve škole,
8.13. při náhlé nevolnosti žáka si po telefonickém sdělení školy vyzvedne žáka zákonný zástupce nebo jím určený zástupce,
8.14. Pokud se žák - cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.
Článek 9
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
9.1. Žák dbá ve škole i mimo školu pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém jednání má na paměti to, aby nezpůsobil zranění nebo škodu na majetku ani sobě, ani ostatním. Poruší-li toto pravidlo a dojde ve škole i mimo školu k šikanování, krádeži či jiné škodě na zdraví a majetku jiného, bude jeho chování hodnoceno podle klasifikačního řádu školy.
9.2. Během vyučování a o přestávkách je zakázáno svévolně opouštět školní budovu.
9.3. Je přísně zakázáno vylézat na parapety oken školy a vyhazovat předměty z oken školy.
9.4. Žáci jsou povinni dbát pokynů všech zaměstnanců školy, zejména pokynů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti v budově školy a na akcích, které škola pořádá.
9.5. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo při jiných školních činnostech, jsou žáci povinni ihned nahlásit pedagogickému dohledu nebo svému třídnímu učiteli.
9.6. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením a jiným zařízením či pomůckami bez dozoru učitele.
9.7. Žák nesmí do školy přinášet předměty a věci, které by mohly ohrozit jeho zdraví, způsobit úraz nebo ohrozit mravní výchovu žáků. Je zakázáno přinášet, uschovávat a používat jakékoliv omamné látky a drogy v jakémkoliv množství, např. alkohol, cigarety aj., a to ve škole i mimo školu.
9.8. Při činnostech a akcích mimo areál školy se žáci řídí pokyny pedagogického pracovníka a dbají zvýšené opatrnosti. Doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti a ochraně zdraví a o uvedeném učiní zápis do třídní knihy.
9.9. Žáci jsou povinni okamžitě oznámit kterémukoliv pedagogickému pracovníku šikanování sebe sama nebo jiných žáků, a to i anonymně do schránky důvěry zřízené ve škole nebo poštou na adresu školy.
9.10. Nikdo nesmí být šikanován tělesně ani duševně, šikana je trestným činem. Je nepřípustné, aby žák napadl své spolužáky nebo zaměstnance školy z jakéhokoliv důvodu jak fyzicky tak slovně.
9.11. Žáci musí být chráněni před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí – podrobnosti upravuje minimální plán prevence dostupný u ředitelky školy nebo metodika prevence.
Článek 10
Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem
10.1. Žáci odpovídají za dobrý stav, pořádek a čistotu svého pracoviště i pomůcek. Nepoškozují a neodcizují školní majetek ani majetek svých spolužáků. Zjistí-li žák závadu nebo úmyslné poškozování školního zařízení, ohlásí to ihned vyučujícímu. Za úmyslnou škodu nebo škodu způsobenou nedodržením školního řádu bude požadována finanční náhrada. Zákaz manipulace se žaluziemi a otevírání oken, zákaz sedání na topná tělesa.
10.2. O každém svévolném poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob žákem, nebo za případnou škodu vzniklou jeho nekázní či nedbalostí, budou informováni zákonní zástupci žáka. Od zákonných zástupců žáka bude vyžadována úhrada vzniklé škody.
Článek 11
Informace školy zákonným zástupcům žáka
11.1. Škola informuje zákonné zástupce žáků na začátku školního roku o organizaci vyučování, způsobu stravování, mimoškolních aktivitách a provozu školní družiny prostřednictvím informačního systému školy.
11.2. Škola informuje všechny zákonné zástupce žáků na začátku školního roku o všech podstatných údajích o škole, jako je např. adresa školy, telefonní číslo školy, e-mail. adresa školy, jména vedení školy a třídního učitele, výchovného poradce a metodika prevence.
11.3. V případě náhlého zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně.
11.4. Zákonní zástupci žáků mají právo jednat s kterýmkoliv pedagogickým pracovníkem školy. Mohou tak učinit po vzájemné předběžné dohodě.
Článek 12
Organizace vyučování a vnitřní režim školy
12.1. Vyučování ve škole v průběhu celého školního roku je dáno organizací příslušného školního roku včetně období školního vyučování, vedlejších a hlavních prázdnin a týdenním rozvrhem jednotlivých tříd.
12.2. S týdenním vyučovacím rozvrhem jsou seznámeni na začátku měsíce září příslušného školního roku zákonní zástupci prostřednictvím informačního systému školy.
12.3. Školní budova se pro žáky otevírá v 7:30 hodin. Výjimkou jsou prostory školní družiny pro přihlášené žáky, viz. Vnitřní řád školní družiny.
12.4. Vyučování začíná v 7:45 hodin. Ředitel může povolit dřívější začátek vyučování, nejdříve však v 7: 00 hodin.
12.5. Přestávka mezi 1. a 2., 3. a 4., 4. a 5., 5. a 6. vyučovací hodinou je 10minutová. Přestávka mezi 2. a 3. vyučovací hodinou je 20minutová. Přestávka mezi 6. a 7., 7. a 8., 8. a 9. vyučovací hodinou je 5minutová.
12.6. Žáci přicházejí do školy nejpozději 5 minut před zahájením vyučování tak, aby se mohli včas připravit na vyučování.
12.7. Po příchodu do budovy školy si žáci odkládají obuv, svršky a jiné věci na místo určené, to je do šatny, přezouvají se a okamžitě odcházejí do tříd.
12.8. V průběhu vyučování je jim vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
12.9. Po skončení dopoledního vyučování odcházejí žáci pod dohledem učitele do šatny. Žáci I. i II. stupně odcházejí do školní jídelny s vyučujícími. Před odpoledním vyučováním mají žáci možnost pobývat ve škole, bude zajištěn pedagogický dozor. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním bude v možných případech zkrácena na 30 minut.
12.10. Po ukončení vyučování se žáci bezdůvodně nezdržují v prostorách školy.
12.11. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny se souhlasem vedení školy dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování prokazatelným způsobem oznámena zákonným zástupcům nejméně den předem.
12.12. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků.
12.13. Volné dny, které vyhlašuje ředitel školy, oznamuje předem rodičům třídní učitel prostřednictvím informačního systému školy. Rovněž tak oznamují třídní učitelé jakoukoliv úpravu vyučovacích hodin během školního roku.
12.14. Žákům a cizím osobám je zakázáno bez souhlasu ředitele školy zvukové nebo obrazové nahrávání a focení osob v prostorách školy.
12.15. Zákonní zástupci čekají na své děti před školní budovou. Vstup do šaten a jídelny není dovolen, s výjimkou prvního dne nemoci žáka k vyzvednutí obědu ve školní jídelně.
12.6. Pokud přicházejí zákonní zástupci nebo jiné osoby do školy, vždy využijí hlavního vchodu a poté přicházejí do kanceláře školy ke sdělení účelu návštěvy. Vždy respektují pokyny zaměstnanců vykonávajících náležitý dohled. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, je škola oprávněna osobě odmítnout přístup nebo ji vykázat.
Článek 13
Hodnocení žáka
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Hodnocení žáka vychází ze stanovení jasných cílů a konkrétních kritérií, jimiž lze žákovu činnost a její výsledky poměřovat, na jejichž základě může i žák hodnotit svou práci. S pravidly hodnocení v jednotlivých předmětech jsou žáci seznámeni vždy na počátku školního roku.
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání - zásady
1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání nebo přestupu na jinou školu.
5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.
16. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím školního informačního systému Bakalář,
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
17. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
18. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
19. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
20. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
21. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
22. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
23. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím školního informačního systému Bakalář
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.
Sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
- co se mu daří,
- co mu ještě nejde,
- jak bude pokračovat dál
- co by potřeboval pro zlepšení.
5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
Kritéria hodnocení žáka
Stupně hodnocení prospěchu
1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření,
- předměty s převahou praktických činností,
- předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifiky předmětu.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák s menšími podněty učitele osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje nepříliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 4 (dostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.
Stupeň 5 (nedostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají v základní škole pěstitelské práce, ČSP - vaření, a ČSP - dílny.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci
učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a
dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupně hodnocení chování
Obecné zásady
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
5.1.2.3 Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a kázeňská opatření. V hodnoceném období je možné využít pochvalu i kázeňské opatření. Tato hodnocení se ukládají ihned, nikoli až na konci pololetí.
Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu informačního systému, na zvláštním formuláři školy a v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.
Kázeňské opatření se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.
Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
Typy opatření
Napomenutí třídního učitele
Uděluje třídní učitel sám nebo po zvážení návrhu ostatních vyučujících za drobné jednorázové porušení školního řádu, a to zápisem do školního informačního systému Bakalář.
Důtka třídního učitele
Uděluje ji třídní učitel sám nebo po zvážení návrhu ostatních vyučujících za opakované drobné přestupky proti školnímu řádu, a to zápisem školního informačního systému Bakalář.
Důtka ředitele školy
Uděluje ji ředitel školy po zvážení návrhu třídního učitele a po projednání v pedagogické radě za soustavné porušování školního řádu, za jeho jednorázové hrubé porušení a za ojedinělé projevy záškoláctví, a to zasláním informace dopisem a zapsáním do školního informačního systému.
Slovní hodnocení
1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. U žáka, kde slovní hodnocení doporučí ŠPZ, je škola povinna jej použít.
5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami | |
1 – výborný | ovládá bezpečně |
2 – chvalitebný | ovládá |
3 – dobrý | v podstatě ovládá |
4 – dostatečný | ovládá se značnými mezerami |
5 - nedostatečný | neovládá |
Úroveň myšlení | |
1 – výborný | pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti |
2 – chvalitebný | uvažuje celkem samostatně |
3 – dobrý | menší samostatnost v myšlení |
4 – dostatečný | nesamostatné myšlení |
5 - nedostatečný | odpovídá nesprávně i na návodné otázky |
Úroveň vyjadřování | |
1 – výborný | výstižné a poměrně přesné |
2 – chvalitebný | celkem výstižné |
3 – dobrý | myšlenky vyjadřuje ne dost přesně |
4 – dostatečný | myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi |
5 - nedostatečný | i na návodné otázky odpovídá nesprávně |
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští | |
1 – výborný | užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou |
2 – chvalitebný | dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb |
3 – dobrý | řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby |
4 – dostatečný | dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává |
5 - nedostatečný | praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí |
Píle a zájem o učení | |
1 – výborný | aktivní, učí se svědomitě a se zájmem |
2 – chvalitebný | učí se svědomitě |
3 – dobrý | k učení a práci nepotřebuje větších podnětů |
4 – dostatečný | malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty |
5 - nedostatečný | pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné |
Chování
1 – velmi dobré | Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. |
2 - uspokojivé | Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. |
3 - neuspokojivé | Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. |
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
- analýzou různých činností žáka,
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (ŠPZ),
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do školního informačního systému – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 30 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
- učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
10. Třídní učitelé a koordináto inkluze jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů a koordinátora inkluze na pedagogické radě.
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti jeho individuálních potřeb a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevují studijní předpoklady žáka, a na obou stupních základní školy.
2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).
3. U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nás nesmí zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů – např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod.
4. Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
5. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem zákonného zástupce během celého jejich vzdělání, hodnoceni z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). Mohou být osvobozeni od přijímacích zkoušek na střední školy z mateřského jazyka a dalších jazyků na základě doporučení školního pedagogického zařízení.
U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u žáků se specifickými poruchami učení hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po projednání se zákonným zástupcem a odborníkem v oblasti výchovného poradenství prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá.
6. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
7. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
Celkové hodnocení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- prospěl(a) s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení postupuje škola podle pravidel uvedených ve slovním hodnocení.
- prospěl(a)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
- neprospěl(a)
Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Komisionální zkouška
1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
- při konání opravné zkoušky.
2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají:
- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
Hodnocení v náhradním termínu
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí:
- určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí;
- není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí:
- určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Uvolnění z výuky
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, rubrika se vyplní "uvolněn" ("uvolněna"). Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu, vyplní se "neklasifikován" ("neklasifikována"). Důvody pro uvolnění nebo neklasifikování žáka se uvedou v katalogovém listu žáka.
Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.
článek 14
Distanční výuka
1. zahájení distanční výuky, práva a povinnosti účastníků
povinnost školy vzdělávat distančně, pokud z důvodu
a) krizových opatření vyhlášených po dobu trvání krizového stavu podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření, například mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví
b) nařízení karantény není možná osobní přítomnost většiny (více než 50 %) dětí, žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo kursu ve škole, musí škola vzdělávat dotčené děti/žáky/studenty distančním způsobem.
Třídní učitel eviduje žáky v karanténě a v případě překročení 50 % hranice ihned nahlásí ŘŠ započítává se pouze z důvodu karantény či onemocněním Covid 19)
škola nemá povinnost vzdělávat distančně:
- pokud ředitel školy vyhlásí „ředitelské volno“,
- pokud MŠMT škole schválí změnu v organizaci školního roku,
- v případě MŠ, pokud ředitel školy rozhodne o omezení nebo přerušení provozu
- je dětem/žákům/studentům nařízena karanténa, ale nejde o většinu třídy, a to i v případě, kdy se v
jiných třídách té samé školy vzdělávání distančním způsobem poskytuje,
- jsou děti/žáci/studenti nepřítomni z jiného důvodu (např. nemoc).
povinnost žáka vzdělávat se distančně
Žáci jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám žáka pro toto vzdělávání. Zákonný zástupce o těchto podmínkách bude informovat třídního učitele.
Žák má povinnost se distančně vzdělávat v těchto případech:
- při zákazu osobní přítomnosti ve škole
- může se týkat jedné třídy, několika tříd či celé školy
- nařizuje ministerstvo zdravotnictví či KHS
- třída: v karanténě je více než 50 % žáků
2. formy distanční výuky
Třídní učitel dohodne se zákonnými zástupci způsob odpovídající podmínkám žáků; o žácích, kteří nemohou absolvovat on-line výuku, informuje ostatní vyučující + ředitelku školy. Pracujeme v jednotné platformě pro celou školu s využitím školních účtů žáků i pedagogických pracovníků – pracujeme v systému a aplikacích Google. Distanční výuka probíhá kombinací synchronních a asynchronních forem tak, aby videokonference proběhly maximálně 3 hodiny denně.
a) synchronní – videokonference
Videokonference probíhají dle stanoveného rozvrhu ve frekvenci ČJ, M, AJ – 30 minut 2 x týdně, ostatní předměty 30 minut 1 x týdně. Vyučující výchovných předmětů a volitelných předmětů (TV, HV, VV, OV, VKZ, EV, SH) zajišťují výuku přes Google učebnu, poskytování videokonferencí je dobrovolné. Videokonference začínají pro 1. stupeň v 8 hodin, pro druhý v 9 hodin.
b) asynchronní
Zadávání úkolů prostřednictvím google učebny – žáci prvního stupně mají vytvořenu jednu učebnu pro všechny předměty, žáci druhého stupně učebnu pro každý předmět. Povinnost zadávat podklady a úkoly se týká vyučujících všech předmětů. Úkoly jsou zadávány vždy v pátek na další týden.
c) offline výuka
Je určena žákům, kteří nemají podmínky pro výuku pomocí elektronických prostředků, jde o písemné zadávání podkladů (výklad, úkoly, testy, pracovní listy….). Podklady jsou ukládány do desek pro každou třídu vždy v pátek na následující týden. Podklady si mohou žáci nebo jejich zákonní zástupci osobně vyzvednout vždy v pondělí, středu a pátek od 12 do 13 hodin.
Žáci zpracované úkoly budou dávat zpět do desek, příp. do poštovní schránky školy.
d) individuální konzultace se žáky
Jsou prostřednictvím telefonu, mailu, chatu, zcela výjimečně osobní konzultace za dodržení aktuálně
platných hygienických podmínek – formu a čas sdělí vyučující zákonným zákonným zástupcům, přehled je zveřejněn na webu školy a fb školy.
3. absence a omlouvání při distanční výuce
Absenci při distanční výuce je nutné posuzovat podle zapojení do vzdělávání a výstupů, nikoli podle doby vzdělávacích aktivit či zapojování v synchronní výuce. Např. při asynchronní či off-line výuce nezáleží, v jaké denní době a jak rychle žák/student pracuje, nýbrž zda odevzdává úkoly či výstupy své práce ve stanoveném termínu nebo prokazuje snahu o plnění pokynů.
Při synchronní výuce je nepřipojení se k on-line přenosu považováno za absenci, pokud s dítětem/žákem či jeho zákonným zástupce nebo se studentem nebyl individuálně dohodnut jiný způsob zapojení. Omluvená absence nemůže být důvodem ke sníženému stupni hodnocení.
Pro omlouvání absencí v obecné rovině platí to stejné, co pro prezenční vzdělávání.
4. rozsah výuky
Při distančním vzdělávání nelze realizovat plný rozsah plánovaný pro prezenční výuku, není tedy nutné probrat vše dle ŠVP, vycházet z aktuální úrovně žáků. Vyučující vybere základní = nejpodstatnější témata. Priority budou určovány dle vývoje epidemiologické situace a následujících opatření. Vede třídní knihu v systému Bakalář.
5. distanční výuka pro žáky s SVP
Zajišťují vyučující a třídní učitel ve spolupráci s asistentem pedagoga. Asistenti pedagoga domluví způsob komunikace v případě uzavření třídy/školy a budou prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce. AP poskytuje podporu žákům i vyučujícím, o poskytování podpory vede evidenci (téma, datum, čas u telefonického kontaktu, print screen obrazovky u on-line komunikace). Nadále poskytována pedagogická intervence (opět AP vede evidenci)
6. hodnocení
Ve všech formách distančního vzdělávání žák dostává včas srozumitelnou a konkrétní zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadávaných úkolů. Vyučující je povinen jednoznačně a srozumitelně kritéria nastavit předem, seznámit s nimi žáky i rodiče. Žáci jsou hodnoceni známkami, v odůvodněných případech slovním hodnocením. Uplatňuje se především formativní hodnocení.
Výsledky vzdělávání jsou dokládány i písemnými pracemi žáka (testy, pracovní listy, samostatné práce), ukládají se ve formě osobního portfolia v listinné nebo digitální podobě. Výsledky jsou zapisovány vyučujícími do systému bakalář.
7. koordinace distančního vzdělávání
Třídní učitel je koordinátor distančního vzdělávání ve své třídě, zajišťuje komunikaci s ostatními vyučujícími, vede přehled o nedostatečně zapojených či zcela nezapojených žácích, zjišťuje příčiny, komunikuje se zákonnými zástupci. Dohlíží na přiměřenost zadaných prací a včasné zadávání úkolů ostatními vyučujícími. Informuje o podstatných záležitostech vedení. Pokud ve třídě je asistent pedagoga, řeší s ním podporu žáka s SVP.
8. informování žáků a zákonných zástupců
O zahájení a ukončení distanční výuky, výsledcích vzdělávání a všech podstatných skutečnostech jsou žáci i zákonní zástupci informováni primárně prostřednictvím systému Bakalář, doplňujeme i informací na webu a fb školy, příp. vyvěšením na dveřích školy. Dále jsou informováni prostřednictvím školních emailů, telefonicky, osobně, písemně, příp. prostřednictvím terénní pracovnice.
9. poskytování a získávání zpětné vazby
Kromě známky či jiné formy hodnocení poskytuje vyučující konkrétní zpětnou vazbu každému zapojenému žákovi (co je v pořádku, kde je chyba, jak ji napravit, v čem byla či nebyla naplněna stanovená kritéria).
Třídní učitel průběžně získává zpětnou vazbu od žáků i zákonných zástupců o průběhu distanční výuky. Především zpočátku distanční výuky komunikuje se žáky a rodiči frekvenci, náročnost úkolů apod.
článek 15
Závěrečná ustanovení
13.1. Žáci budou se zněním školního řádu seznámeni vždy na začátku školního roku a v případě potřeby i v jeho průběhu. Uvedené vždy bude třídním učitelem zapsáno v třídní knize.
13.2. Se školním řádem budou každoročně seznámeni i zákonní zástupci žáků prostřednictvím třídních schůzek a na www stránkách školy.
13.3. Školní řád bude zveřejněn na přístupných místech školy a na jejích internetových stránkách.
13.4. Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2023.
Mgr. Halka Jánová
ředitelka školy
Ve Větřní 30. 11. 2022